Zakladatel?

Výjimkou je situace, kdy je zakladatel současně správcem či obmyšleným. Z povahy věci je možné, aby zakladatelů bylo více. Musejí však majetek do svěřenského fondu vložit při jeho založení. Následné příspěvky do svěřenského fondu pozici zakladatele nezakládají. V případě svěřenského fondu založeného pořízením pro případ smrti je pluralita pojmově vyloučená, neboť společné pořízení pro případ smrti (například společná závěť více osob) není možné.

Svěřenský fond může být zřízen zakladatelem bezúplatně, zřízení však může být sjednáno i za úplatu nebo za jiné protiplnění.

Okamžikem vzniku svěřenského fondu přestává být vyčleněný majetek majetkem zakladatele, který nad ním ztrácí moc. Role zakladatele je velmi důležitá na počátku, tj. při vzniku svěřenského fondu, ale také v jeho průběhu či při splnění účelu svěřenského fondu a při následném vydání majetku obmyšlenému. Zakladatel je po celou dobu existence svěřenského fondu osobou, která má právní zájem na udržení majetku, dodržení účelu apod., aniž by tento právní zájem musel prokazovat.

Je-li vyčleňovaný majetek zatížen věcným právem, nedotýká se vyčlenění majetku do svěřenského fondu těchto věcných práv. Je-li však věc zatížena zákazem zcizení, je její jakákoli dispozice v rozporu s tímto právem a její včlenění do svěřenského fondu možné není. Zakladatel je oprávněn vyčlenit majetek, který dosud nevlastní, tj. budoucí majetek za podmínky, že jej nabyde. Například quebecká úprava pracuje s požadavkem jakéhosi minimálního vkladu při založení svěřenského fondu, aby se nestalo, že nedojde k vyčlenění žádného majetku. S tímto aspektem náš zákonodárce nepracoval.

Majetek ve svěřenském fondu je vázán statutem a jednáním správce. Zakladatel po vzniku svěřenského fondu není oprávněn měnit účel svěřenského fondu, okruh obmyšlených a svévolně ani osobu správce.

Zakladatel smí nabýt majetek při zániku svěřenského fondu v souladu s ustanovením § 1472 NOZ, tj. není-li obmyšleného, smí nabýt majetek zakladatel, není-li ani zakladatele, pak připadá majetek státu.