Co dělat, když nemám na splátku v insolvenci. Zruší mi oddlužení?
Nouzový stav, který vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky vyhlásila ode dne 12. března 2020 pro celé území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, se dotknul prakticky každého z nás a citelně zasáhl také tuzemskou ekonomiku. Někteří dlužníci, jejichž úpadek je řešen oddlužením začali řešit problém, kde vzít prostředky na pravidelné splátky. Na nově vzniklou situaci reagoval rovněž stát, a to prostřednictvím legislativních změn.
Zde je nutné nejprve podotknout, že v případě jakýchkoliv problémů, ať už mají či nemají spojitost s koronavirem, je vždy důležité, aby dlužník se svým insolvenčním správcem komunikoval, a to co nejdříve.
Ministerstvo vs soudy - kdo má pravomoc?
Rozhodovací pravomoc v záležitostech týkajících se insolvenčního řízení nemá Ministerstvo spravedlnosti České republiky, jak se někteří mylně domnívají. Věcná příslušnost je zmíněna v § 7a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), kde v písm. a) je stanoveno, že v insolvenčním řízení rozhodují jako soudy prvního stupně krajské soudy. Pro insolvenční řízení je poté podle § 7b insolvenčního zákona příslušný soud, v jehož obvodu se obecný soud dlužníka nachází.
Ani insolvenční soud však nemá pravomoc o insolvenčním řízení rozhodovat jen tak. Existují však možnosti, jak na výpadek příjmů reagovat. Možnosti se odvíjí od důležitého data, a to konkrétně od 1. 6. 2019, kdy nabyl účinnosti zákon č. 31/2019 Sb.. Tento zákon je známý jako tzv. oddlužovací novela. Jednou z možností je žádost o stanovení nižších srážek. Bez ohledu na to, jestli bylo oddlužení povoleno před, nebo až po výše uvedeném datu, má dlužník povinnost předložit příslušnému soudu přesvědčivé důvody, na základě kterých žádá o snížení splátek, případně proč nebyl, resp. není schopen splácet pravidelné splátky, které mu byly uloženy soudem.
Úpadek dlužníka před oddlužovací novelou
V případě, že k prohlášení úpadku došlo ještě před oddlužovací novelou, tedy nejpozději ke dni 31. 5. 2019, pak může soud rozhodnout o změně pouze v případě, že se podstatně změní okolnosti rozhodující pro výši a trvání stanovených měsíčních splátek. Dlužník musí soudu navrhnout výši splátek, které je schopen s ohledem na své příjmy i výdaje splácet, a rovněž musí soudu vysvětlit, proč tak koná. Soud není návrhem dlužníka vázán, může dokonce rozhodnout i nad jeho poměry.
Úpadek dlužníka po oddlužovací novele
Pokud však došlo k vyhlášení úpadku až po výše uvedeném datu, pak je možné, aby dlužník podle § 398 odst. 5 insolvenčního zákona požádal o jinou výši měsíčních splátek pro změnu poměrů, a to kdykoliv v průběhu oddlužení po jeho schválení. Ani v tomto případě není soud dlužníkovým návrhem vázán a rozhodne pouze ve dvou případech:
- pokud dosavadní výše zřejmě ohrožuje plnění splátkového kalendáře,
- nebo pokud míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.
Přerušení nebo prodloužení průběhu oddlužení
Novinkou, kterou oddlužovací novela přinesla, je podle § 412b insolvenčního zákona možnost přerušení nebo prodloužení průběhu oddlužení. Insolvenční soud tak může přerušit průběh oddlužení podle § 412b odst. 1 insolvenčního zákona až na jeden rok. Učiní tak však pouze z důležitých důvodů, a to na návrh dlužníka, případně insolvenčního správce. Pokud však podle názoru insolvenčního soudu důležité důvody odpadnou, pak je podle § 412b odst. 3 insolvenčního zákona soud oprávněn rozhodnout o pokračování oddlužení i bez návrhu. Průběh oddlužení nelze přerušit opakovaně.
Vliv koronavirové pandemie
Dne 24. 4. 2020 byl vyhlášen zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na:
- osoby účastnící se soudního řízení,
- poškozené,
- oběti trestných činů
- a právnické osoby.
Došlo také na změnu insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, která reaguje na aktuální situaci, přičemž upravuje zejména průběh exekuce a insolvence. Bylo schváleno zvýšení nezabavitelné částky, kterou exekutor musí ponechat na bankovním účtu dlužníka, a to na čtyřnásobek životního minima, tj. 15.440 Kč.
Změna zohlednila také smysl odstupného při propuštění z pracovního poměru jako částky, která má nahradit více platů. Není tedy už možné postihnout odstupné jako celek, ale budou se provádět srážky za každý měsíc.
Srážky v oddlužení
V případě prováděných srážek v oddlužení se však změny neprojeví, a to z toho důvodu, že daňový bonus je stále podle § 412 insolvenčního zákona mimořádným příjmem a jako takový je nutné ho vydat celý, stejně jako roční vyúčtování daně.
Zrušení oddlužení
Zásadní je především zmírnění následků současné situace tím, že v případě, že dlužník neuspokojí v důsledku koronavirové pandemie 30 %, případně 50 % při snížených splátkách, nedojde ke zrušení oddlužení. Soud v této situaci posoudí, zda jsou i přes tuto skutečnost splněny veškeré povinnosti a následně rozhodně o splnění oddlužení.
Závěrem
Pro shrnutí lze tedy říct, že je primárně nutné komunikovat se svým insolvenčním správcem. V případě, že se dlužník dostane do finančních problémů, které mohou mít vliv na splátkový kalendář dlužníka, je důležité, aby se co nejdříve obrátil na svého insolvenčního správce a pokusil se nastalou situaci řešit.
zdroj: ČTK
Další informace
Rychlé hledání
Z naší nabídky
Oddlužení ZDARMA
- insolvence
- osobní bankrot
- oddlužení manželů
- zastavení exekucí
Svěřenský fond založení
- řešení dědictví
- ochrana majetku
- převod mezi generacemi
Rychlý kontakt
Aktuality
Pracovní doba o Vánocích
Šťastné a Veselé
Pro mzdové účetní dlužníků při zahájení insolvenčního řízení: ZASTAVENÍ SRÁŽEK EXEKUCÍ Z PLATU DLUŽNÍKA
Podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona platí, že plátce mzdy či jiných platů, jakmile se dozví o zahájení insolvenčního řízení, v němž je jeho zaměstnanec dlužníkem, přestane provádět srážky ze mzdy či jiné úkony směřující k provedení exekuce ve prospěch oprávněných osob