Kdy je vydědění na místě a kdy nikoliv?

• V souvislosti s prvně uvedeným důvodem se za neposkytnutou pomoc v nouzi považuje situace, kdy zůstavitel není schopný se o sebe vzhledem ke svému zdravotnímu stavu či nemoci postarat sám. Zákon však v tomto ohledu myslí i na potenciálního dědice, tedy potomka. V takovém případě se proto zkoumá, zda je vůbec v jeho silách se o dotyčného plnohodnotně postarat, zda je v zůstavitelově rodinném kruhu ještě nějaká jiná osoba, která tak může učinit, či jestli existuje možnost jeho umístění do specializovaného zdravotnického nebo sociálního zařízení (domov důchodců apod.).

---

• Podobně obtížné je to v případě číslo dvě, tedy když potomek neprojevuje o svého rodiče opravdový zájem. Co však tento opravdový zájem je a není, je opět vcelku relativní. Dítě by se mělo zajímat o to, jak se jeho rodič má, jakému se těší zdraví, co jej v současném životě trápí atp. Pakliže se oba dva vidí několikrát do roka nebo jsou spolu v jiném kontaktu, o nezájmu zde zřejmě řeč být nemůže. Samozřejmostí pak je, aby tento opravdový zájem byl oboustranný, neboť ve chvíli, kdy se zůstavitel se svým potomkem jednoduše stýkat nechce, jen těžko s tím on něco nadělá.

---

• Rovněž k vydědění z důvodu spáchání trestného činu ze strany potenciálního dědice je potřeba přistupovat obezřetně. Zohledňovat by se měl především charakter tohoto prohřešku jako takového, nikoliv pouze délka trestu. Pakliže má zůstavitel pocit, že tím došlo k urážce na jeho cti a důstojnosti, může se tímto důvodem během procesu vydědění hájit. Pokud však on sám v minulosti podobný čin spáchal, s největší pravděpodobností s tímto argumentem neuspěje.

---

• Ještě složitější situace nastane ve chvíli, kdy chce zůstavitel svého potomka vydědit na základě toho, že vede nezřízený život. Pod pojmem vedení neřízeného života si totiž každý představuje něco jiného. Může se jednat o závislost na alkoholu, drogách, nečestné chování, zanedbávání péče o své děti atd. Pokud chce rodič v důsledku tohoto svoji ratolest o dědictví připravit, měla by nastalá situace převládat delší dobu, například v horizontu několika let. Zároveň by se dotyčný měl ujistit v tom, že k současnému stavu svým dřívějším jednáním nikterak nepřispěl. Řadu těchto výše zmíněných neduhů lze navíc považovat nikoliv za nezřízený způsob života, nýbrž jakožto významnou duševní poruchu, která si žádá speciální formu léčby či terapie. I proto je dokazování tohoto argumentu vskutku problematickou záležitostí.

---

• Dědickou nezpůsobilostí se podle nového občanského zákoníku myslí situace, kdy si potenciální dědic počínal nečestně ve vztahu k zůstaviteli. Jako nečestné chování se bere spáchání úmyslného trestného činu vůči jeho osobě, manželovi/manželce či dětem. Za takové jednání lze však považovat rovněž úmyslné vyvíjení nátlaku na rodiče v souvislosti se sepsáním poslední vůle dle jeho vlastních požadavků, její zfalšování, zničení apod.

---

• V případě zadlužení nebo marnotratnosti musí u zůstavitele existovat důvodné podezření, že by nebyl zachován povinný díl pro jeho děti. Typickým příkladem může být situace, kdy se dotyčný svým vlastním přičiněním ocitne v dluhové pasti. Tento důvod je nicméně ve srovnání se všemi výše zmíněnými odlišný v jedné konkrétní věci, a sice v tom, že podíl, na který měl jinak nárok vyděděný potomek, nakonec připadne jeho vlastním dětem nebo vnukům. On sám tedy bude z dědictví vyškrtnut, jeho děti však nikoliv.

---

Poradíme a přijedeme diskrétně až k Vám, kontaktní formulář